|
| |
|
|
Fyzikální vyšetření sestrou v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
MANČUŠKOVÁ, Zdenka
Bakalářská práce se zabývá fyzikálním vyšetřením, měřením fyziologických funkcí a zaznamenáváním EKG sestrou v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část práce je zaměřená na vysvětlení pojmů a popis provedení fyzikálního vyšetření, měření fyziologických funkcí a na zaznamenávání EKG. Fyzikální vyšetření se provádí smysly. K vyšetřovacím metodám patří pohled (inspekce), poslech (auskultace), pohmat (palpace), poklep (perkuse), vyšetření per rektum a vyšetření pomocí čichu. Do fyziologických neboli vitálních funkcí se řadí tělesná teplota, dech, puls a krevní tlak. Elektrokardiogram znázorňuje srdeční aktivitu v podobě křivky, kterou zaznamenává přístroj elektrokardiograf. Výkony prováděné všeobecnou sestrou v ordinaci praktického lékaře se můžou rozdělit na čtyři okruhy. Preventivní, diagnostický, léčebný a administrativní okruh. Sestra poskytuje pacientům zdravotně výchovný materiál, odebírá od pacientů biologický materiál, měří klientovo fyziologické funkce, aplikuje injekce, převazuje rány, rozesílá pozvánky na preventivní prohlídky, objednává zdravotnický materiál, atd. Druhá část práce obsahuje výzkumné šetření. Empirické šetření bylo uskutečněno kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru a přímého zjevného zúčastněného pozorování. Rozhovor byl proveden s osmi sestrami, které pracují v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Sestrám bylo položeno základních patnáct otázek. Pozorováno bylo osm sester a osm pacientů. Pozorování bylo vedeno podle dvaatřiceti pozorovacích kritérií. Výsledky pozorování posloužily ke srovnání s výsledky rozhovoru. K fyzikálnímu vyšetření bylo připojeno měření fyziologických funkcí a zaznamenávání EKG, které s vyšetřením úzce souvisí.
|
|
|
Zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy
HAUSEROVÁ, Kateřina
S onemocněním štítné žlázy se setkáváme, po diabetu mellitu, jako s nejběžnějším onemocněním žláz s vnitřní sekrecí. Nejčastějšími onemocněními štítné žlázy jsou záněty, nádory, struma neboli zvětšení štítné žlázy, hyperfunkce a hypofunkce štítné žlázy. Indikacemi k operačnímu zákroku jsou, kromě jiného, maligní a benigní onemocnění štítné žlázy. V pooperační péči platí jak všeobecné zásady, tak specifické zásady pooperační péče, která se řídí stavem pacienta, druhem operačního výkonu a požadavky operatéra. Poskytování správné ošetřovatelské péče má též napomáhat předcházení vzniku možných pooperačních komplikací. Bakalářská práce s názvem "Zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy" je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá anatomií a fyziologií štítné žlázy a jejího okolí, potřebou jódu pro štítnou žlázu, popisuje jednotlivá onemocnění štítné žlázy, diagnostikou a léčbou onemocnění štítné žlázy. Dále ošetřovatelskou péčí před a po operaci štítné žlázy, vznikem možných komplikací a v neposlední řadě domácí péčí po propuštění pacienta z nemocnice. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy a zjistit režimová opatření a jejich znalost u pacientů po operaci štítné žlázy na chirurgickém oddělení. K dosažení cílů byly vytvořeny výzkumné otázky. O1: Jaké existují zvláštnosti v ošetřovatelské péči před operací štítné žlázy? O2: Jaké existují zvláštnosti v ošetřovatelské péči po operaci štítné žlázy? O3: Jaká jsou režimová opatření u pacientů po operaci štítné žlázy? O3: Jaké znalosti mají pacienti o režimovém opatření po operaci štítné žlázy? Pro získání potřebných dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Ke zpracování této bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Jako technika sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Na základě rozhovorů byla sestavena kategorizace. Výzkumné šetření proběhlo na chirurgickém oddělení, kde se vyskytují pacienti s onemocněním štítné žlázy.Z šetření vyšlo, že sestry znají zásady péče a jsou dostatečně informovány o ošetřování pacienta s onemocněním štítné žlázy. Z rozhovorů byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče, které by se měly dodržovat po celou dobu hospitalizace pacienta s onemocněním štítné žlázy. Sestry v rozhovorech zdůrazňují rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy u pacienta. Z šetření bylo dále zjištěno, že by sestry uvítaly i další odborné semináře, které se zabývají danou problematikou, o ošetřování pacienta s onemocněním štítné žlázy. Dále byla zjištěna informovanost a znalost režimových opatření u pacientů po operaci štítné žlázy. Na základě získaných dat z rozhovorů s pacienty, kteří uvádějí, že jejich informovanost a tedy i znalost režimových opatření po operaci štítné žlázy, jsou minimální a nedostačující. Výsledkem bakalářské práce bylo zjištění zásad péče o pacienty s onemocněním štítné žlázy. Byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče u pacientů před a po operaci štítné žlázy. Dále byly zjištěny režimová opatření u pacientů po operaci štítné žlázy a znalost těchto režimových opatření u pacientů po operaci štítné žlázy. Tato bakalářská práce nastiňuje zvláštnosti v ošetřovatelské péči o pacienta s onemocněním štítné žlázy, zásad režimových opatření po propuštění pacienta z nemocnice a jejichž dodržování je mimo jiné podmínkou pro časné zotavení pacienta a jeho návrat do běžného života. Na základě získaných poznatků z šetření a z dostupných zdrojů bude vytvořen leták o zásadách ošetřovatelské péče u pacientů po operaci štítné žlázy. Bakalářská práce dále poslouží jako studijní materiál těm, kteří mají zájem se dozvědět něco víc o problematice péče o pacienty s onemocněním štítné žlázy.
|
|
| |
|
|
Úloha sestry při dodržování dietních zásad u dospělých pacientů s celiakií
SUCHÁ, Iva
Tato bakalářská práce se zabývá edukací pacientů s celiakií.V této práci byly v rámci výzkumného šetření stanoveny následující dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaká je informovanost u pacientů s celiakií sestrou. Druhým cílem bylo prozkoumat edukační metody a rozsah informací poskytovaných sestrou pacientovi v rámci edukace o bezlepkové dietě. V této práci byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím techniky hloubkového anonymního rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 5 sester a 5 pacientů a 1 nutriční terapeutka. Šetření probíhalo na území hlavního města Prahy na ambulancích gastroenterologie, alergologicko-imunologických pracovištích a na oddělení klinické výživy. Podrobnou analýzou získaných dat od respondentů bylo vytvořeno 6 kategorií: využití edukačních metod z pohledu sester a pacientů, využití edukačních pomůcek z pohledu sester a pacientů, časový rozsah edukace z pohledu sester a pacientů, obsah edukace sestrou z pohledu pacienta, obsah edukace o bezlepkové dietě z pohledu pacienta, vzdělávání sester v oblasti celiakie.
|
|
|
Faktory ovlivňující spokojenost pacientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí
MORONGOVÁ, Adéla
Současný stav: Spokojenost pacientů představuje důležitý faktor v kvalitě ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská péče by měla být zaměřena hlavně na uspokojování potřeb pacientů a na mnoho dalších faktorech. Toto velmi ovlivňuje subjektivní pocit pacienta jako spokojenost či nespokojenost buď na samotnou ošetřovatelskou péči, nebo její faktory. Pacient je aktivním účastníkem léčby ne pasivní příjemce ošetřovatelské léčby. Měření spokojenosti pacientů je jedním z požadavků na akreditaci nemocnic. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit spokojenost pacientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. Dalším cílem bylo statisticky prokázat významnou souvislost mezi spokojeností s ošetřovatelskou péčí a faktory, který ji ovlivňují: pohlaví, věk, vzdělání, prostředí a režim na standardním oddělení, komunikace sestry s pacienty a postoj sester k pacientům. Metodika: Výzkumná část byla realizována pomocí kvantitativní metody. Pro výzkumné šetření byl použit standardizovaný dotazník Kvalita Očima pacientů hodnocení lůžkové péče, který obsahoval 34 otázek. Dotazník pro hodnocení spokojenosti pacientů byl sestaven do několika oblastí: spokojenost pacientů s pobytem v nemocnici, s poskytnutou ošetřovatelskou péčí, s propuštěním z nemocnice, s obecným hodnocením poskytovatele zdravotní péče. Výzkumné šetření probíhalo v období leden až březen 2015 na standardním chirurgickém a interním oddělení v Nemocnici České Budějovice a v Nemocnici Český Krumlov. Pro dotazníkové šetření byli vybráni pacienti, kteří byli na těchto odděleních hospitalizováni alespoň 3 dny. Získaná data kvantitativního výzkumu byla testována v programu SPSS. Pro statistické testování byl zvolen chí-kvadrát a znaménkové schéma. Hladina významnosti byla stanovena na hodnotě 5 %. Výzkumný soubor: V rámci výzkumného šetření bylo celkem osloveno 200 pacientů. Z toho 100 pacientů bylo osloveno v Nemocnici České Budějovice na chirurgickém a interním oddělení. Zbylých 100 dotazníků bylo rozdáno pacientům v nemocnici Český Krumlov opět na interním a chirurgickém oddělení. Celková návratnost dotazníků byla 100% (200). Výsledky: Z výzkumu vyplývá, že muži jsou méně spokojeny s poskytnutou péčí než ženy. Jako důležitý faktor ve spokojenosti pacientů se ukázalo vzdělání respondentů. Vysokoškolsky vzdělaní pacienti byli statisticky významně méně spokojeni s ošetřovatelskou péčí než respondenti se středoškolským a základním vzděláním. Dalším zkoumaným faktorem byl spánkový režim. Přibližně pětina oslovených pacientů (22 %) uvedla, že je rušil hluk ostatních pacientů. Respondenti, kteří uvedli, že je rušil hluk na oddělení, statisticky významně hůře hodnotili spokojenost s ošetřovatelskou péčí. Naopak pacienti vyjadřovali spokojenost s dobou ranního buzení. V oblasti spokojenost pacientů s čistotou sociálního zařízení a pokojů výzkumné šetření prokázalo, že spokojenost statisticky významně klesá v případě, že pacienti nejsou s čistotou sociálního zařízení a pokojů spokojeni. Prostředí, ve kterém jsou pacienti hospitalizování, velmi ovlivňuje jejich spokojenost s ošetřovatelskou péčí. Dalším důležitým faktorem pro spokojenost pacientů je také komunikace a postoj sester k nim. Je-li postoj sester soucitný, uklidňující a dokážou pacientům informace pro ně srozumitelným způsobem, pak i pacienti k nim mají větší důvěru a jsou spokojenější. Toto tvrzení platí, i pokud jsou naplněny jejich potřeby a cítí, že jsou léčeni s úctou a respektem. Závěr: Z výzkumného šetření vyplývá, že všechny uvedené faktory ovlivňují spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí a v kontextu těchto výsledků nabývá na významu vysoce individualizovaná péče. Sestry se významnou měrou musejí podílet na zlepšování spokojenosti pacientů.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s dysfunkcí dolních cest močových
NOVOTNÁ, Alena
Úloha sestry v péči o pacienty s dysfunkcí dolních cest močových je v současné době jedním z nejaktuálnějších témat urologie, gynekologie i neurologie. S ohledem na poslední výsledky epidemiologických studií, ukazujících na vysokou prevalenci v populaci, je v posledních letech tomuto problému věnována mimořádná pozornost. Dysfunkce dolních močových cest je definována jako soubor symptomů. K získání potřebných informací bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření a použita metoda dotazování s technikou nestandardizovaného rozhovoru. Osloveno bylo celkem 8 pacientů s dysfunkcí dolních cest močových a 8 sester pracujících na urologických odděleních a ambulancích Jihočeského kraje. K získání potřebných informací byly v této práci stanoveny tyto cíle: 1. Zjistit způsob získávání informací pacientů s dysfunkcí dolních cest močových. 2. Zjistit informovanost pacientů s dysfunkcí dolních cest močových. 3. Poukázat na podíl sestry v péči o pacienty s dysfunkcí dolních cest močových. Ke stanovení cílů byly dány výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem získávají pacienti s dysfunkcí dolních močových cest informace? 2. Jakými informacemi disponují pacienti s dysfunkcí dolních cest močových? 3. V jakých činnostech se sestry podílejí v péči o pacienty s dysfunkcí dolních cest močových. Z šetření vyplynulo, že populace o této dysfunkci nemá mnoho informací. Jestliže se u člověka vyskytne soubor příznaků, vyhledá ošetření u praktického lékaře, gynekologa či pediatra a po neustupujících potížích je odeslán na urologické oddělení k vyšetření. Je však mnoho pacientů, kteří s ošetřením otálejí měsíce i roky. Dále byl zjišťován podíl sester na péči o tyto pacienty. Jednalo se o personál, který měl dlouholeté zkušenosti. Výsledky mohou sloužit sestrám ke zlepšení kvality poskytované péče u pacientů s dysfunkcí dolních cest močových. Dále mohou zjištěné informace poukázat na chyby, kterých je třeba se vyvarovat při spolupráci sestry s pacientem, a informace ze šetření mohou také sloužit ke zhotovení informační brožury.
|
|
|
Přístup a zodpovědnost dnešních pacientů k očnímu onemocnění šedým zákalem
ZEITHAMOVÁ, Eva
Šedý zákal - katarakta je onemocnění oční čočky a může postihnout všechny věkové skupiny. Pokud není léčena, může se výrazně zhoršit zrak, nebo dojít až k oslepnutí. V teoretické části jsem se snažila objasnit, co to vlastně šedý zákal - katarakta je, jaké máme druhy katarakty, vyšetřovací metody, diagnostiku, léčbu a ošetřovatelskou péči u pacientů s šedým zákalem. Ve druhé části jsem se snažila vysvětlit, co je to informovanost a jak důležité je pacienty informovat o tomto onemocnění, předoperační a pooperační péči i péči v domácím prostředí. V praktické části bylo použito kvantitativního šetření formou dotazníku. Šetření probíhalo na očním oddělení v Nemocnici Jihlava. Vytvořila jsem dva druhy dotazníku a to pro sestry i pro pacienty. Výsledky byly zaznamenány do sloupcových grafů. K cílům jsou stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1 - operaci šedého zákalu podstupují čím dál mladší pacienti. Hypotéza č. 2 - pacienti jsou zodpovědnější a dobře informováni. Hypotéza č. 3 - úroveň spolupráce se zdravotnickým personálem odpovídá předpokladům pacienta s očním onemocněním. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny. I když se nám hypotéza č. 2 potvrdila, některé odpovědi pacientů tomu nenasvědčují. Je určitě třeba stále klást důraz na informovanost, mít dostatek času na informování a zodpovídání otázek všech pacientů. Výsledky mé práce mohou vést k vytvoření časového prostoru pro komunikaci s pacientem, zajistit přehledné a dostatečné množství informačního materiálu odpovídajícím potřebám pacienta.
|
|
|
Postavení ombudsmana a jeho funkce ve zdravotnických zařízeních
ERETOVÁ, Zuzana
Ve své práci bych chtěla seznámit veřejnost nejen s osobou ombudsmana jako takového, ale i s osobou speciálního ombudsmana ve zdravotnictví, s úkoly, které řeší a jak vlastně může být lidem prospěšný. Cílem mého výzkumu bylo zjistit, jak vnímá veřejnost osobu ombudsmana ve zdravotnictví, jakými záležitostmi se v rámci své funkce zabývají ombudsmani ve zdravotnických zařízeních a zmapovat četnost funkce ombudsmana ve zdravotnických zařízeních v České republice. Předpokládané hypotézy, které jsem si stanovila, byly následující. Veřejnost nemá dostatek informací o osobě ombudsmana ve zdravotnictví, nejčastějšími problémy, které ombudsman ve zdravotnictví řeší jsou stížnosti pacientů na chování lékařů a sester a nemocnice fakultního typu mají zřízenu funkci ombudsmana ve zdravotnictví. Výzkumem jsem zjistila tyto skutečnosti. V šesti zdravotnických zařízeních České republiky je zřízena funkce zdravotnického ombudsmana. Jedná se o čtyři fakultní nemocnice a dvě nestátní zdravotnická zařízení. Zřizovat tuto instituci neukládá zdravotnickým zařízením žádný právní předpis. Problémy, které zdravotničtí ombudsmani nejčastěji řeší se týkají nevhodné komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacienty, jejich příbuznými či návštěvníky. Jako dalším problémem se jeví nespokojenost klientů s podáváním nedostatečných či neúplných informací ze strany zdravotníků, nebo také dlouhé čekací doby na ambulancích. Výzkumem při oslovení veřejnosti jsem zjistila, že téměř tři čtvrtiny respondentů se nikdy nesetkaly s pojmem zdravotnický ombudsman, neví jakými činnostmi se zabývá a vůbec netuší, že v některých zdravotnických zařízeních České republiky dokonce existuje. Stejný počet respondentů by také měl zájem o informace o zdravotnických ombudsmanech a současnou informovanost veřejnosti hodnotí jako nedostatečnou. Více jak polovina respondentů považuje funkci zdravotnického ombudsmana za potřebnou a myslí si, že zřízení funkce zdravotnického ombudsmana má vliv na zvýšení kvality zdravotní péče.
|
host ::
RSS.